Případové studie
Jak již bylo řečeno, při synergickém efektu je celkový výsledek konání vyšší, než by byl prostý součet. Na to, zdali jsou synergické efekty přítomny i v případě působení zelených technologií na místní rozpočty se zaměříme nyní. K tomuto účelu nám poslouží obec Jindřichovice pod Smrkem.
Jindřichovice pod Smrkem
V obci se podařilo skloubit několik zelených technologií, které mají významný vliv na místní rozpočet, jak bylo předvedeno v předchozí kapitole. Mají však tyto technologie také synergický efekt? Na tuto otázku se pokusímodpovědět v následujícím textu. Malá větrná farma a obecní výtopna na biomasu dávají dobrý základ. Turistické informační centrum by bez nich bylo bezvýznamné, a proto ho do našeho výpočtu též zahrneme.
Energetická bezpečnost v podobě samozásobitelství jistě není zanedbatelná, ale její hodnota je otazná, proto s ní počítat nebudeme. Dalším benefitem, s kterým ovšem je třeba kalkulovat, je zlepšení ovzduší v obci. K němu se vážou 2 hodnoty. Tou první je hodnota ušetřených emisí CO2, druhou hodnota zlepšení rozptylových podmínek, třetí pak snížení emisí pevných částic, kterou jsou karcinogenní. Tyto benefity je pak možné ohodnotit následovně: snížení emisí CO2 1.043.460 Kč,[1] zlepšení rozptylových podmínek 50.000 Kč, snížení emisí karcinogenů 100.000 Kč. Kromě znatelného zlepšení ovzduší přináší projekt i snížení nákladů na vytápění. Přechodem na biomasu ušetří obec v rozpočtu ročně přibližně 250.000 Kč za nákup uhlí a úhradu poplatků za znečištění. Jindřichovičtí štěpku nikdy nekupují. Čerpají z údržby obecních lesů, odkud pochází většina štěpky. Zbytek materiálu se jim daří získávat darem z dovozní vzdálenosti do 10 km. Spolupracují například s Krajskou správou silnic Libereckého kraje, Českými dráhami nebo Novým Městem při odstraňování spadlých stromů a větví ořezaných z bezpečnostních důvodů kolem silnic, spalují piliny z okolních pil. Obec provádí sběr biomasy kromě lesa i v samotné obci, např. z prořezávek ovocných dřevin. Většinou využívá sezónní pracovníky, kteří jsou zde na veřejně prospěšných pracích. O palivo pro kotelnu se stará 5 osob, další 2 místní pracují jako kotelníci. Dá se říci, že největším přínosemtěchto pracovních míst je neztrácení pracovních návyků. Protože jde často o lidi s velmi složitým sociálním zázemím, nepropadnou tak do dlouhodobé nezaměstnanosti. Program nad to brání šíření sociálně-patologického jevu: některé děti v Jindřichovicích nikdy neviděly vstávat své rodiče do práce, postrádají proto motivaci vůbec chtít chodit do školy a připravovat se na své povolání (Němcová, 2010). Kotelna je tak prospěšná nejen z ekonomického, ale i sociálního hlediska. Představuje také čistý zdroj tepla, který v Jindřichovicích razantně vyčistil ovzduší.
Zaměstnání lidí v režimu veřejně prospěšných prací – benefity:
- nízké mzdy,
- prevence kriminality, prevence výdajů z rozpočtu na obnovu poničeného zařízení
- ukázka sociálních návyků,
Proč výpočet synergického efektu počítáme s 5 lidmi, 9měsíční topnou sezónou a měsíční mzdou 1.500 Kč, celkem tedy 67.500 Kč, ušetřené výdaje díky prevenci 50.000 Kč
Příjmy z prodeje elektřiny vyrobené větrnou elektrárnou činí 1.000.000 Kč, které můžeme započítat k synergickým efektům, jelikož bez elektráren by obec tyto příjmy neměla a nemohla je dále využívat například pro hrazení části nákladů spojených se svozem komunálního odpadu.
Kromě větrné elektrárny v obci vzniklo také ekologické informační centrum postavené u jejího úpatí. Společně dokázaly zpropagovat obec a pozvednout v ní turistický ruch. Navíc centrum zaměstnává místní lidi a servis elektráren byl svěřen místní firmě.
Pracovní místa v informačním centru pro turisty a na přípravě následujících projektů energetické udržitelnosti: 4 místa 840.000 Kč. Další pracovní místa a profit pro místní podnikatele přináší návštěvníci, kteří každoročně do obce přijíždějí za projekty s obnovitelnými zdroji energie, takže i z tohoto hlediska je projekt přínosem pro obec. Těchto 10.000 návštěvníků by mohlo utratit 2.500.000 Kč, vezmeme-li do úvahy statistiky Ministerstva pro místní rozvoj (Tuček, 2008).
Při konstrukci jsem vycházel z předpokladu, že prostá stavba energetických zařízení nepřináší dodatečné příjmy, kdežto zelené technologie jsou turisticky atraktivní. Z uvedených údajů pak vychází čísla v následující tabulce.
Tabulka 47 Jindřichovice pod Smrkem – synergické efekty
| Množství | Hodnota | Synergické efekty | Prostý součet | |
| Ušetřené emise CO2 | 3.410 | 306 | 1.043.460 | 0 |
| Veřejně prospěšné práce | 5 | 13.500 | 67.500 | 67.500 |
| Tvorba pracovních míst | 4; 2 | 210.000 | 840.000 | 420.000 |
| Úspora za palivo | 1 | 250.000 | 250.000 | 250.000 |
| Příjmy do rozpočtu | 1 | 1.000.000 | 1.000.000 | 1.000.000 |
| Zlepšení rozptylových podmínek | 1 | 50.000 | 50.000 | 0 |
| Snížení emisí karcinogenů | 1 | 100.000 | 100.000 | 0 |
| Infocentrum – návštěvníci | 10.000 | 250 | 2.500.000 | 0 |
| Celkem | 5.850.960 | 1.737.500 |
Pramen: vlastní výpočty, podle (Němcová, 2010)
Z tabulky jasně vyplývá, že synergického efektu bylo dosaženo. Jednak ušetřením poměrně významného množství emisí CO2, jednak stavbou infocentra a příjmy od jeho návštěvníků, jednak započítáním hodnoty zlepšení ovzduší v obci a tvorby pracovních míst.Rozdíl činí více než 4.000.000 Kč, nicméně na všechny tyto prostředky obec nemůžu reálně dosáhnout, neboť například nedisponuje příjmy z prodeje emisních povolenek.